Záložky:
Lokalizace
Geomorfologie a geologie
Charakteristika a přírodní poměry
Historie využívání území
Škodlivé vlivy
Lokalizace
Lokalizace: Jindřichův Hradec, Jiráskovo Předměstí, asi 0,7 km jihovýchodně od víceúrovňové křižovatky (Nová Bystřice-České Budějovice)
Katastrální území: Jindřichův Hradec
Výměra: 2,58 ha ZCHÚ, 3.2 ha ochranné pásmo
Využití: 2,4987 ha neplodné půdy, 0,0130 ha jiné využití
Nadmořská výška: 470–476 m n. m.
Datum vyhlášení PP: 1998
(nahoru)
Geomorfologie a geologie
Maloplošné chráněné území, přesněji řečeno přírodní památka, Pískovna na cvičišti sloužící jak k ochraně přírody, tak ekovýchově, je dle geomorfologického členění ČR (CULEK 1996) součástí podsoustavy Českomoravská vrchovina, konkrétně celku Křemešnická vrchovina a podcelku Jindřichohradecká pahorkatina (okrsek – Jindřichohradecká kotlina). Geologické podloží je tvořeno přeměněnými horninami moldanubického plutonu, konkrétně biotitickou, sillimanit-biotitickou a cordierit-biotitickou pararulou, která je překryta mocnými vrstvami fluviálních štěrkovitých písků čtvrtohorního stáří. V těchto písčitých sedimentech je zahloubena pískovna s kolmými stěnami a výskytem drobných vodních ploch. Půdy nejsou ve vlastní pískovně vyvinuty (ALBRECHT et al. 2003).
(nahoru)
Charakteristika a přírodní poměry
Jde o bývalou pískovnu, kde byla těžba ukončena v první polovině 90. let 20. století. Těžba proběhla přibližně na úroveň hladiny podzemní vody, takže zde vznikly periodické a trvalé mělké tůně s kolísající hladinou vody. Napříč pískovnou je zachován pilíř, ve kterém vede vodovodní přípojka na sídliště Vajgar. Okrajově je do zvláště chráněného území zahrnuta i plošina nad pískovnou. Ta je užívána jako vojenské cvičiště. Díky cvičení vojenské techniky jsou zde průběžně vytvářeny a obnovovány periodické kaluže a iniciální stadia vegetace písčitých ploch. Část svahů pískovny a většina ploch na plošině porůstá vysokou ruderální bylinnou a travinnou vegetací.
Významné jsou zejména populace bezobratlých živočichů vázaných na písčiny a mělké tůně (pavouci, střevlíci, vážky, korýši) a obojživelníků. Významné je i v roce 2007 obnovené hnízdiště několika desítek párů břehule říční. Na tuto kolonii je vázán i výskyt ostříže lesního, který pravidelně zalétá do kolonie lovit.
(nahoru)
Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti
a) ochrana přírody - území chráněno od roku 1998. Občas docházelo k různě rozsáhlému narušování zarůstajících ploch. Nejvýznamnější zásah byl proveden na přelomu 2006-2007 – vytvořeny dvě menší tůně, strženy stěny pro hnízdění břehulí a obnaženy části terénu na dně pískovny i na plošině nad ní.
b) lesní hospodářství - součástí není les
c) zemědělské hospodaření - nehospodaří se
d) rybníkářství - rybníky nejsou součástí
e) myslivost - plocha je součástí honebních pozemků, myslivost bez vlivu
f) rybářství - nevhodné je vysazování ryb do tůní
g) rekreace a sport - plocha je využívána pro vycházky a příležitostně jako plocha pro jízdu na terénních kolech či motocyklech. Narušování terénu má na chráněné území spíš pozitivní vliv
h) těžba nerostných surovin - celá plocha vznikla díky těžbě písku. Maloplošná těžba (ruční) zde občas probíhá dosud bez jakýchkoliv povolení. Opět má však na území spíš pozitivní vliv. Nevhodná je maloplošná těžba z pilíře, kterým prochází vodovodní řad. Nevhodné bylo, že při rekultivaci došlo k navážce zeminy na část východního svahu pískovny, což zatěžuje celé území živinami.
i) jiné způsoby využívání - do plochy jsou nepovoleně ukládány odpady z blízké zahrádkářské kolonie. Občas bývá použita k nevhodné rekreaci – pálení „čarodějnic“ a pod. Tato činnost území zatěžuje živinami a odpady.
Největším nebezpečím pro toto území jsou opakované návrhy využít bezprostřední okolí přírodní památky jako průmyslovou zónu, pro stavbu obchvatu J.Hradce apod. V současném územním plánu se sice předpokládá i nadále ponechat plochu pro účely armády, ale plánované zrušení vojenského útvaru v Jindřichově Hradci naznačuje, že přinejmenším bezprostřední okolí přírodní památky a jejího ochranného pásma může být zasaženo urbanizací.
(nahoru)
Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti
a) lesní hospodářství - žádné
b) zemědělské hospodaření - žádné
c) rybníkářství - žádné
d) myslivost - žádné
e) rybářství – vysazování ryb do jižní tůně
f) rekreace a sport – zatížení odpady
g) těžba nerostných surovin - žádné
h) jiné způsoby využívání – ukládání odpadů
i) šíření invazních druhů – zejména třtina křovištní a celík kanadský
(nahoru)