Záložky:
Vážky (Odonata)
Brouci (Coleoptera)
Švábi, rovnokřídlí, kudlanky, škvoři (Orthopteroidea)
další skupiny bezobratlých
Záložky:
O vážkách trochu obecně
Rozmnožování vážek
Nymfy vážek
Výskyt vážek před rokem 2007
Sledování vážek v roce 2007
Zhodnocení
Doporučení
O vážkách trochu obecně
Příslušníci řádu vážek patří k nejstaršímu hmyzu na světě, objevili se na Zemi už v prvohorách. Všichni zástupci řádu mají charakteristický vzhled: dlouhé štíhlé tělo, velkou pohyblivou hlavu s obrovskýma očima a dva páry pevných blanitých křídel protkaných hustou žilnatinou. A všichni jsou vázáni na vodu, ve které se vyvíjejí.
(nahoru)
Rozmnožování vážek
(na schématu vyobrazeno šídlo modré)
(nahoru)
Nymfy vážek
U vážek jsou označovány také jako najády. Jsou to tedy larvální stádia vážek, která se vzhledem svým elegantním rodičům vůbec nepodobají. Najády žijí ve vodě a jsou ještě dravější než dospělci. K lovu jsou vybaveni jakousi vystřelovací maskou, která je tvořena přeměněným spodním pyskem. Velké nymfy (například šídel) uloví i pulce či menší rybku.
(nahoru)
Údaje o výskytu vážek v oblasti pískovny známé před rokem 2007
Průzkumem vážek v předmětné lokalitě se zabýval především pan Petr Hesoun, další údaje uvádí ve své práci p. V. Křivan.
V letech 1997 až 2006 zde byly zjištěny následující druhy:
V periodických kaluží na cvičišti mimo území přírodní památky byla zjištěna:
Kromě těchto druhů uvádí V. Křivan (2001) z území vojenského cvičiště, do kterého je chráněné území zahrnuto, ještě druhy:
(nahoru)
Sledování vážek v roce 2007
Metodika
V tomto roce bylo provedeno 9 návštěv. Při pěti návštěvách byly podrobně prozkoumány vodní plochy v PP a jejím okolí a sledován výskyt imag řádu Odonata - vážky. Příležitostně byl zaznamenáván i výskyt exuvií a larev vážek. (exuvie - svlečená pokožka vážek (obecně členovců))
Výsledky:
3. 5. 2007
10. 5. 2007
26. 5. 2007
15. 6. 2007
17. 7. 2007
19. 7. 2007
2. 8. 2007
(nahoru)
Zhodnocení výskytu vážek
Na lokalitě byl do roku 2007 zjištěn v přírodní památce a na vojenském cvičišti v jejím širším okolí výskyt 21 druhů řádu Vážek.
V roce 2007 to bylo druhů 18. Nepodařilo se ověřit druhy: šídlatka
hnědá, šídlatka velká, šídlatka tmavá, šídélko brvonohé, šidélko větší,
šídlo modré, vážka čtyřskvrnná, vážka tmavá, vážka žlutavá.
Naopak se nově podařilo potvrdit druhy šídlatka brvnatá, šidélko znamenané, šidélko rudoočko a šídlo rákosní. Celkem bylo tedy v posledních cca 10 letech na lokalitě zaznamenáno 25 druhů vážek, takže se řadí mezi významná refugia tohoto řádu hmyzu.
Výskyt vážek byl v roce 2007 silně ovlivněn extrémně teplým a suchým
počasím, které vedlo k vyschnutí většiny vodních ploch v území již na
počátku roku 2007. Řada druhů, jejichž larvy v těchto nádržích žily, se
již nestačila vylíhnout. Naopak se zbylé vodní plochy staly velmi
atraktivní pro zalétající teplomilné druhy, které se ve zvýšených
počtech v roce 2007 objevily na Jindřichohradecku, nejen na této
lokalitě.
Z pohledu ohroženosti náleží podle červeného seznamu (HANEL L., DOLNÝ A. & ZELENÝ J., 2005)
mezi druhy řazené do kategorie EN-ohrožený,
do kategorie VU-zranitelný a
do kategorie NT-téměř ohrožený.
(nahoru)
Doporučení
Území je útočištěm především druhů teplomilných vyhledávající mělké prohřívané vody s různým stupněm sukcese litorálních porostů. Pro udržení diverzity této skupiny hmyzu je tedy nutné udržet na lokalitě jak plochy s bohatými pobřežními porosty ať už vysokých rákosin nebo druhů mělkých vod, tak i otevřené plochy téměř bez porostu. To vyžaduje občasné terénní úpravy na lokalitě ať už ruční nebo pomocí mechanizace.
(nahoru)
Záložky:
Metodika průzkumu
Výsledky - o střevlících trochu obecně
Druhy střevlíků vyskytující se na Pískovně
Další taxony brouků nalezených na Pískovně
Závěrečné slovo
Metodika průzkumu brouků na PP Pískovna na cvičišti (2007)
Faunistický průzkum brouků (P. Hesoun, V. Křivan) byl zaměřen zejména na bioindikačně významnou skupinu střevlíků. Uvedené nálezy z ostatních čeledí představují pouze náhodné sběry a jejich výčet tedy nelze považovat za reprezentativní. K odchytu dospělců byly použity zemní pasti s fixační tekutinou exponované na lokalitě od poloviny dubna do konce října, které byly vybírány 1x za měsíc. Dále byly použity individuální metody sběru jako promývání břehů, obracení kamenů a zbytků vegetace.
(nahoru)
Výsledky - o střevlících trochu obecně
Střevlíkovití jsou čeledí brouků masožravých. Tykadla jsou jedenáctičlená, za kořeny horních čelistí vkloubená. Nohy jsou běhavé, přední a střední kyčle kulovité, zadní příčné. Larvy jsou podlouhlé, mají na hlavě na každé straně 6 oček.
Čeleď střevlíkovitých náleží k nejobsáhlejším a zahrnuje v sobě asi 10.000 popsaných druhů. Rozšířeni jsou po celé zemi, ale nejhojněji v mírném podnebném pásu. Většina druhů je masožravá - živí se v stadiu larvy i dospělosti jiným hmyzem, dešťovkami i měkkýši. Některé podčeledi však jsou spíše býložravé, neboť dospělí brouci žerou rádi pyl a semena travin a okoličnatých, larvy pak stonky a kořeny.
Ve dne se střevlíkovití ukrývají většinou pod kamením, listím, mechem atd. a vycházejí na lup v noci. Jsou výbornými běžci a mnohé drobnější druhy také vytrvale létají. Zdržují se nejraději na zemi, krajníci a lesklci šplhají také po stromech. Většinou milují vlhkost a některé druhy lze nalézt jen na březích vod. Dělíme je na celou řadu podčeledí, jichž je v Čechách zastoupeno 24.
(nahoru)
Druhy střevlíků vyskytující se na Pískovně
Acupalpus flavicollis | (Sturm, 1825) - A | |
Acupalpus parvulus | (Sturm, 1825) - A | |
Agonum duftschmidi | (Schmidt, 1994) - A | |
Agonum sexpunctatum | (Linnaeus, 1758) - A | |
Agonum viduum | (Panzer, 1797) - A | |
Amara aenea | (De Geer, 1774) - E | |
Amara aulica | (Panzer, 1797) - E | |
Amara bifrons | (Gyllenhal, 1810) – E | |
Amara communis | (Panzer, 1797) - A | |
Amara curta | (Dejean, 1828) - A | |
Amara equestris | (Duftschmid, 1812) - A | |
Amara familiaris | (Duftschmid, 1812) - E | |
Amara fulva | (O.F. Müller, 1776) - A | |
Amara littorea | (C.G. Thomson, 1857) - E | |
Amara nitida | (Sturm, 1825) - A | |
Amara plebeja | (Gyllenhal, 1810) - E | |
Amara tibialis | (Paykull, 1798) - A | |
Anisodactylus binotatus | (Fabricius, 1787) - E | |
Badister bullatus | (Schrank, 1798) - A | |
Badister lacertosus | (Sturm, 1815) - A | |
Bembidion articulatum | (Panzer, 1796) - E | |
Bembidion bruxellense | (Wesmael, 1835) - A | |
Bembidion femoratum | (Sturm, 1825) - E | |
Bembidion guttula | (Fabricius, 1792) - A | |
Bembidion humerale | (Sturm, 1825) - R | |
Bembidion lampros | (Herbst, 1784) - E | |
Bembidion lunulatum | (Fourcroy, 1785) - A | |
Bembidion mannerheimi | (C.R. Sahlberg, 1827) – A | |
Bembidion obliquum | (Sturm, 1825) - A | |
Bembidion quadrimaculatum | (Linnaeus, 1761) – E | |
Bembidion varium | (Olivier, 1795) – E | |
Bembidion tibiale | (Sturm, 1825) - R | |
Bradycellus caucasicus | (Chaudoir, 1846) - A | |
Calathus erratus | (Chaudoir, 1846) - E | |
Calathus fuscipes | (Goeze, 1777) - E | |
Calathus melanocephalus | (Linnaeus, 1758) - E | |
Carabus granulatus | (Linnaeus, 1759) - E | |
Cicindela campestris | (Linnaeus, 1758) – A | |
Cicindela hybrida | (Linnaeus, 1758) – A | |
Clivina collaris | (Herbst, 1784) - E | |
Cychrus caraboides | (Linnaeus, 1758) - A | |
Dyschiriodes globosus | (Herbst, 1784) - E | |
Dyschiriodes politus | (Dejean, 1825) - A | |
Elaphrus cupreus | (Duftschmid, 1812) - A | |
Epaphius secalis | (Paykull, 1790) - A | |
Europhilus fuliginosus | (Panzer, 1809) - A | |
Europhilus thoreyi | (Dejean, 1828) - A | |
Harpalus affinis | (Schrank, 1781) - E | |
Harpalus atratus | (Latreille, 1804) - A | |
Harpalus distinguendus | (Duftschmid, 1812) - E | |
Harpalus latus | (Linnaeus, 1758) - A | |
Harpalus luteicornis | (Duftschmid, 1812) - A | |
Harpalus rubripes | (Duftschmid, 1812) – E | |
Harpalus smaragdinus | (Duftschmid, 1812) - A | |
Harpalus tardus | (Panzer, 1797) - E | |
Chlaenius vestitus | (Paykull, 1790) - A | |
Lebia cruxminor | (Linnaeus, 1758) - A | |
Leistus ferrugineus | (Linnaeus, 1758) - E | |
Licinus depressus | (Paykull, 1790) - A | |
Loricera pilicornis | (Fabricius, 1775) - E | |
Microlestes minutulus | (Goeze, 1777) - E | |
Microlestes maurus | (Sturm, 1827) - E | |
Nebria brevicollis | (Fabricius, 1792) - A | |
Notiophilus aquaticus | (Linnaeus, 1758) - A | |
Notiophilus palustris | (Duftschmid, 1812) - E | |
Notiophilus pusillus | (G.R. Waterhouse, 1833) - E | |
Omophron limbatum | (Fabricius, 1776) - A | |
Oodes helopioides | (Fabricius, 1792) - A | |
Ophonus rufibarbis | (Fabricius, 1792) - E | |
Oxypselaphus obscurus | (Herbst, 1784) - A | |
Panagaeus bipustulatus | (Fabricius, 1775) - A | |
Patrobus atrorufus | (Stroem, 1768) - A | |
Poecilus cupreus | (Linnaeus, 1758) - E | |
Poecilus versicolor | (Sturm, 1824) - E | |
Pseudoophonus rufipes | (De Geer, 1774) - E | |
Pterostichus diligens | (Sturm, 1824) - A | |
Pterostichus melanarius | (Illiger, 1798) - E | |
Pterostichus nigrita | (Paykull, 1790) - E | |
Pterostichus niger | (Schaller, 1783) - A | |
Pterostichus ovoideus | (Sturm, 1824) - A | |
Pterostichus strenuus | (Panzer, 1797) - E | |
Pterostichus vernalis | (Panzer, 1796) - A | |
Stenolophus mixtus | (Herbst, 1784) - A | |
Stenolophus teutonus | (Schrank, 1781) - E | |
Syntomus foveatus | (Fourcroy, 1785) - A | |
Syntomus truncatellus | (Linnaeus, 1761) - E | |
Synuchus vivalis | (Illiger, 1798) - E | |
Trechus quadristriatus | (Schrank, 1781) – E | |
Trechus obtusus | (Erichson, 1837) - E |
Rozdělění:
(nahoru)
Další taxony brouků nalezených na PP Pískovna na cvičišti.
Uvedené nálezy představují pouze náhodné sběry a jejich výčet tedy nelze považovat za reprezentativní.
Byrrhidae - vyklenutcovití
Dryopidae -
Dytiscidae - potápníkovití
Fauna potápníků nebyla podrobněji studována, přesto byl zjištěn zajímavý druh Nebrioporus canaliculatus, který je typickým druhem otevřených nezarostlých tůní s písčitým podkladem. V ČR je velmi lokální, početné populace obývají tůně v pískovnách na Třeboňsku. Z hlediska ochrany tohoto druhu je nutné pravidelné obnovování tůní v pískovně.
Hydrophilidae - vodomilovití
Georissidae
V ČR jde o velmi vzácný druh. V červené knize bezobratlých ČR je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy. Žije na březích stojatých vod a živí se řasami.
Colydiidae
V ČR je tento druh velmi vzácný a lokální. Žije na otevřených suchých biotopech zejména na písčitém podkladu. Nacházen je nejčastěji v porostech lišejníku Peltigera canescens.
Curculionidae - nosatcovití
Dermestidae - kožojedovití
Elateridae - kovaříkovití
Chrysomelidae - mandelinkovití
Rákosníček Donacia dentata je vázán na šípatku střelolistou a žabník jitrocelový. Patří mezi vzácnější a lokální druhy mokřadů s výskytem těchto rostlin.
Scarabaeidae - vrubounovití
V minulosti vzácný zlatohlávek Oxythyrea funesta, který je zařazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii ohrožený, se posledních letech velmi rozšířil téměř po celém území ČR. Obývá zejména teplejší otevřená stanoviště jako stepi, meze, louky a úhory. Dnes již nepatří mezi ohrožené druhy.
Sylphidae - mrchožroutovití
Tenebrionidae - potemníkovití
(nahoru)
Závěrečné slovo
Na lokalitě bylo zjištěno celkem 88 druhů čeledi Carabidae, což je zhruba 17% fauny střevlíků zjištěných v ČR.
Jedná se o druhově velmi bohaté společenstvo s řadou faunisticky i
bioindikačně významných druhů. Zastoupeny jsou zde velmi početně
hygrofilní druhy vázané na různé typy převážně otevřených nezastíněných
mokřadů od zcela nezarostlých břehů vod až po druhy žijící v hustě
zarostlých mokřadech. Významné druhy otevřených písčitých břehů jsou Omophron limbatum (písečník lemovaný), Dyschiriodes politus nebo Chlaenius vestitus. Druhy zarostlých mokřadů reprezentuje např. Europhilus thoreyi, Elaphrus cupreus či Epaphius secalis. Velmi významnou skupinou jsou druhy vázané na suché biotopy na hranách pískovny. Mezi nejvýznamnější nálezy patří Amara curta, Licinus depressus, Lebia cruxminor, Panagaeus bipustulatus nebo Synuchus vivalis. Velmi zajímavý je nález druhu Bembidion humerale. Jedná se o vzácný reliktní druh žijící zejména na otevřených rašeliništích. Jeho nález v pískovně je proto netypický.
Celkově lze hodnotit tuto lokalitu z hlediska výskytu střevlíků jako nesmírně významnou. Na poměrně malé ploše se vyskytuje celá řada významných druhů reprezentujících různé typy biotopů. Pro zachování druhové diverzity střevlíků je nutné na lokalitě zachovat pestrou mozaiku mokřadních i suchých biotopů a to zejména blokováním sukcese dřevin, obnovováním tůní a potlačování rozvoje invazních druhů rostlin. Vhodné by bylo provést také podrobnou inventarizaci okolních ploch vojenského cvičiště a zvážit rozšíření chráněného území.
(nahoru)
(Orthopteroidea)
Záložky:
Metodika průzkumu
Výsledky
Metodika průzkumu
V roce 2007 byl průzkum byl prováděn jednak individuálním odchytem, jednak byl využit materiál ze zemních pastí. Dokladové exempláře jsou preparovány na sucho.
(nahoru)
Výsledky
škvoři (Dermaptera)
švábi (Blattaria)
Všechny druhy rodu Phyllodromica sp. vyskytující se v ČR jsou významné teplo- a suchomilné druhy.
rovnokřídlí (Orthoptera)
Všechny tři druhy rodu Tetrix sp. jsou vázané na vlhká, především otevřená stanoviště. Byly zjištěny především v okolí tůní, nejde o vzácné druhy. Druh Myrmeleotettix maculatus je poměrně vzácný, středně teplomilný druh vázaný na otevřená suchá stanoviště. Je nejvýznamnějším druhem této skupiny zjištěným na lokalitě v roce 2007. Ostatní zjištěné druhy jsou poměrně hojné druhy s různě silnou vazbou na suchá stanoviště. Méně hojný je ještě druh Chorthippus brunneus.
(nahoru)
Záložky:
Vodní měkkýši
Korýši
Jepice
Vodní ploštice
Čmeláci
U následujících skupin nebyl prováděn cílený průzkum. Zaznamenány byly především druhy chycené do zemních pastí.
Vodní měkkýši
Plži předožábří
Mlži
Jedná se o běžné druhy stojatých vod bez většího významu pro ochranu přírody.
(nahoru)
Korýši - žábronožky (Anostraca)
žábronožka letní (Branchipus schaeferi)
Obecně
Žábronožky jsou mírně laterálně zploštělé, bez krunýře. Mají složené oči na stopkách. Hrudní nožky jsou polyfunkční.
Výskyt na Pískovně
Vzácný druh periodických kaluží. Vyskytuje se na plošině nad pískovnou v kalužích vyježděných vojenskou technikou.
(nahoru)
Jepice
Velmi hojný druh stojatých a pomalu tekoucích vod.
(nahoru)
Vodní ploštice
Jedná se o běžné druhy stojatých vod a mokřadních stanovišť bez většího významu pro ochranu přírody.
(nahoru)
Čmeláci
V ČR se jedná se o běžné druhy středních poloh. Všechny druhy rodu Bombus sp. jsou dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zařazeny mezi zvláště chráněné druhy.
(nahoru)